TRIGLAV 2021
0.Den
Start vyšel na příhraniční městečko Nová Bystřice. Sjíždíme se v sobotu za nádherného počasí do hotelu Nobys a po pár pivech jdeme na společnou večeři do restaurace Na Bojišti. Po mém krátkém monologu a předání rally-packů s informacemi o motovýletu v následujících dnech, se rozvíjí debata, kdo co a jak.
1.den – ráno se počasí trochu mění a předpoklad je, že toto počasí bude pokračovat. Složíme se do formace a pořadí jezdců při jízdě, jak kdo pojede. Doprostřed dáváme Moniku, která prý ještě takhle nikdy nejela (záhy zjišťujeme, že jezdí velmi dobře a může jet kde chce, a i zkušení jezdci kývají hlavou, jako, že dost dobrý. Přejíždíme hranici a povinná fotka u hradu Litschau nás nemine. Po pár kilometrech dojíždíme k bodu odkud je silnice více než zatáčkovitá. Začíná svítit slunce a jízda se stává rychlejší a zábavnější. V Greinu nastává cesta podél přeplněného Dunaje až do Ybbsu, kde přejíždíme veletok krokem a kocháme se velikostí vodstva. Po cestě Turnitzerskými Alpami dojíždíme na náměstí v Mariazellu a dáváme první kávu se zmrzlinou. Nyní pokračujeme Hochswabskými horami až do národního parku Gehause s 2369 m vysokým Hochtor. A náhle jsme již v cíli, městečku Admont. Večeře a pivko dle místní tradice nedalo na sebe dlouho čekat.
2.den – vyjíždíme za slunce a ihned po startu navštěvujeme na vrcholku hrad Rosthelstein kde je nyní luxusní hotel. Vyhlídka skýtá krásné pohledy do údolí Admont. Další cesta vede Nieder Tauern přes vršky a údolí, po cestě zastávka na hradě Štrasburk, bohužel je tu po koncertu a je zavřena restaurace. Jedeme dál do Villachu a po krátké kávě v HD kavárně se vydáváme na koupačku, a to známé na Faaker See. Osvěženi koupelí cestujeme podél řeky Dolinky až do cíle. Obec Hraše nedaleko Bledu je již po několikáté zázemím TMB – Motovýletů, a tak nás vítá slečna recepční s tácem hruškovice. Večeře v nedaleké restauraci, malý poletový rozbor cesty a láhev vína v baru na hotelu zakončí 2. den
3.den – Ranní výhled z terasy na Bledský hrad doprovázený ržáním ušlechtilých koní z nedaleké stáje, umocňuje sílu okamžiku. Hned po ránu nás čeká návštěva perly Slovinska, hradu Bled na stejnojmenným jezerem. Nádherné pohledy na jezero a Julské Alpy s dominantou nejvyšší hory Slovinska Triglav 2864 m, jsou dechberoucí zážitky. Opojeni touto nádherou jedeme směr jezero Bohinjsko, kde je naplánované koupání a domácí zmrzlina. Nyní nás čeká cesta podél řeky Bači, která se vlévá do řeky Idrijci a ta do řeky Soči. V malebném městečku Most na Soči dáváme kávu a pokračujeme do Tolminu, odtud stoupá cesta do vrcholů Kolovrat. Tady se zastavujeme na prohlídku bývalé Sočské linie, opevnění z roku 1915-17 z 1. světové války. Bojovala tu Rakousko-Uherská a Italská armáda a památky jsou velmi působivé. Zajímavostí je, dle informací tu bojoval i mladý Ernst Hemingway. Výhled z Kolovratu nám nabídl mimo jiné i pohled na vzdálené Jaderské moře. Cesta dál měla vést na Mangárt, ale vzhledem k pokročilé hodině ho míjíme a spěcháme na večeři do Italského městečka Tarvisio, kde přenocujeme. Je tu nějaký svátek, a tak je všude plno i s muzikou. Posedíme a povídáme o prožitém dni.
4.den – A rovnou na Mangárt čtvrtou nejvyšší horu Slovinska 2679 m. Scenérie Julských Alp jsou nepopsatelný zážitek. Po nabažení se těchto pohledů, klesáme do údolí Triglavského národního parku do města Bovec. Od tud opět stoupání až na Vršičský pass 1611 m. Tady přeplněno turisty, a tak následuje po krátkém focení sestup do údolí řeky Dolinky, podél ní jedeme až do Kranj. Otáčíme se na Sever do Savinjských Alp, kde překračujeme hranici na Zeleni vrh 1615 m. Po mnoha serpentýnách se dostáváme do Železné Kapky (lázně). Následná cesta vede ke koupání, které se moc nepovedlo bo nás soukromník vykázal z jeho pláže. S odchodem jsem mu ukázal, že je jednička a jeli jsme dál. Zastávka Klágenfurt a nákup u HD byla jedna dnešních posledních. Úsek cesty podél Worthersee byl zajímavý a bylo fakt na co koukat. Dnešní den končíme v místě Aifersdorf a jdeme bydlet. Pivko a večeře….
5.den – Opět začíná stoupání na nedaleký vrchol Goldeck 2142 m. Další cestování vede na MillstaterSee. Po docela náročné cestě ranní špičkou, která nešla objet se zatavujeme u pyramidy rest.Kap. bohužel plně obsazeno. Jedeme tedy dál po vrcholcích Gurttalerských Alp, kolem Schladming až do města Grobming. Tady nás čeká jízda za štrůůůdlem na vrchol Stoder. Po 16 kilometrech serpentýn se pouštíme do sladké odměny. A potom již dolů a bydlet. Dnes spíme v lázních Mittendorf. Hoteliér je tu asi hlavním hygienikem a ochráncem všech ježků světa, protože před uvítáním nás všechny ostříkal jakousi dezinfekcí a pak pozdravil. Nakonec se z něho vyklubal docela příjemný děda. Jednotná, ale výtečná večeře nás uspokojila, a tak pokračování v posezení doprovázela několikrát opakovaná objednávka piva.
6.den – Ranní plánované koupání v jezeře Odnese nás schladilo možná na celý den. Po projetí kolem Hallstatter See se loučíme se čtyřmi účastníky, kteří musí domů. První plánovaně Vláďa, který je vždy v klidu a s ničím nemá problém spěchá jakožto svědek na svatbu, dva další Jirka na trajku je z nás nejstarší, ale můžeme se od něho mnoho, co naučit, jak zvládat život a být v jeho věku OK (rád jsem ho osobně poznal) Míša jeho vnučka, která přijela jakožto introvert a zpočátku se moc nebavila, ale postupně se z ní stala skoro extrovertní členka týmu a byla sní legrace, nejvíc když jsem jí řekl ukaž, jakou máš radost. Svou reakcí mě fakt hodně pobavila. Důvodem odjezdu neidentifikovatelná technická závada motocyklu ☹ a další odjíždějící člen týmu Petr díky kterému máme super fotky a vnášel do výletu vždy dobrou náladu, prostě biker – nutný odjezd za řemeslníky do Čech, kteří si neví rady. Pokračujeme dál v oslabené sestavě, ale těšíme se na další cestu. Cesta vede Salzburger Kalkalpen pod horou Hoch König 2941 m dál přes Kitzbuhelerské Alpy až ke Krimmelským vodopádům. Tady trochu turistika pěšky ke zdroji. Je to nádhera říká Aleš do kamery a má pravdu, je. Od vodopádů pokračujeme na vrchol Horn nad Kitzbuhlem. Po kochačce sjíždíme do cíle. Hotel je krásný, avšak příznačně Rakouské studené a neosobní přivítání nás nerozhází a večer je super nakonec i s doutníkem na závěr.
7.den – Dnešní poslední den začíná opět se sluncem. Ráno se s námi loučí bavič, skútrista a TRAKTOR milující Aleš, protože spěchá na koncert do Lokte. Fotkou na HD kamaráda Jumba, jenž se stal dobrovolně dokumentaristou všech skopičin a blbin po cestě, navíc vždy připraven pomoct s čímkoli a také na HD věčného vtipálka Michala jehož poznámky vždy seděli jak pr. na nočník mu děláme radostnou vzpomínku na výlet pro jeho kumpány. My pokračujeme do Berchtesgadenu na vyhlídkovou cestu Rossfeldstasse. Bohužel jedna strana je zavřená, ale z druhé tam jde zajet, výhledy na okolní hory a do údolí stáli za to. Tady se loučíme se věčně dobře naladěným a pohodovým Zdenkem a jeho téměř stále se smějící a zábavnou partnerkou Terezkou, která má ráda koupání vždy a všude.
V konečné sestavě jedeme k domovu. Zážitky však nekončí. Čekalo nás ještě cestování podél úžasných jezer. Jedeme úplně u vody a prohlížíme si nádhery co jsou k vidění, včetně se koupajících dovádějících krásek v průzračných vodách jezer Fuschlsee, Mondsee a Attersee. Po těchto zážitcích už rovnou na hranice, tady konečná rozlučka a každý již spěchá za rodinou domů.
To je vše, ale ještě musím podotknout, že poslední slova vždy a od každého byla „tak příště zase“ což mě potěšilo.
Já už se na vás všechny taky těším na dalších výletech
Mirek